Tisk
PDF

Latinsko-americké tance

IMG 3846Atraktivní latinsko-americké tance s vysokým emočním nábojem bezprostředně vyjadřují náladu tanečníka. Do soutěžních latinsko-amerických tanců řadíme tance: Samba, Čača, Rumba, Paso doble a Jive. Latinsko-americké tance, stejně jako standardní tance, můžeme tančit v páru, sólově či ve skupině. Původ latinsko-amerických tanců nenajdeme však pouze v latinské Americe, kde jsou kořeny brazilské samby, kubánské čači a rumby, do tanců latinsko-amerických se řadí i španělské paso doble nebo americký jive, který pochází z jihu USA. Obliba latinsko-amerických tanců je vysoká již od první světové války, kdy se tyty tance tančily hlavně v páru. V poslední době je všech pět latinsko-amerických tanců hojně tančeno a vyhledáváno právě v jejich sólové podobě, tančené dívkami a ženami sólově nebo ve skupině po celém světě.


Samba:

Energií nabitý tanec sice pochází z Brazílie, kořeny však má v Africe. Je to proto, že její největší vývoj proběhl v Brazílii, se kterou je díky stále živým karnevalům spojována. Základní rytmus samby je 2/4 se 48-60takty za minutu, standardně však 50takty za minutu a v typické hudbě nabízí až osm různých rytmů, které tanečníci vyjadřují různými typy sambových variací.

Tento rytmický kolový latinsko-americký tanec se poprvé do Evropy dostal kolem roku 1913 pod názvem Maxixe. V té době však vládla tangová horečka a Maxixe, který se tančil hlavně na pódiích nočních podniků, nezaujal. V době první světové války upadl Maxixe do zapomnění, aby v taneční sezóně 1923-24 díky své upravené formě uchvátil Francii, konkrétně Paříž. Největšího rozmachu se však samba dočkala až po druhé světové válce, v 50.letech 20.století a její obliba trvá dodnes.

Samba se nejspíše vyvinula z brazilského lidového tance zvaného Butuque. Při zvucích nástrojů chocalba, cobaci, recó recó a podobných, tančili kdysi tanečníci jakýsi kývavě houpavý pochod – marchas. Tančilo se v kruhu okolo jednoho tanečníka, který občas vyzývavým gestem zvaným sembo, přivolal jednoho z tanečníků k sobě. Odtud se tedy vzal pozdější název butuwua – samba.

Typickým pohybem pro sambu je tzv. sambový pohup a specifické mohutné pohyby pánve. Samba je výrazným, rytmickým, živelným a nespoutaným tancem.

ukázka tance Samba - ZDE


Čača:

Koketní, rychlý, hravý a provokativní tanec s důrazem na propínání kolen a odpovídající pohyb pánve pochází z Kuby, kde vznikl na počátku 50.let 20.století za pomoci slavných latinských kapel jako jsou Xavier Cugat a Prez Prado. Čača je tančena ve 4/4 rytmu s 28 až 32 takty za minutu. Typická je chachová přeměna, odkud pochází i její název. Jméno cha-cha je imitací zvuku bot tančících kubánských žen.

Vyvinula z kubánského mamba, boogie a rumby, se kterou má spoustu společných variací. Rytmy čači jsou silně ovlivněny jazzovou hudbou. Cha-cha přišla do Evropy zároveň se svým předchůdcem, Mambem. Po druhé světové válce se Mambo dostává do ústraní a Cha-cha se stává populárnější po roce 1956. Vzhledem ke svým kořenům by měl být hudební doprovod vášnivý a bezstarostný, se staccato údery.

Drzý, veselý a bezstarostný, to vše je tanec Cha-Cha. Není tak intimní jako Tango nebo Rumba a pro učení je také jedním z nejsnadnějších tanců. Začátečníci, muži i ženy, shledávají tento latinskoamerický rytmus snadný k poslechu, protože jasně znějící doby se dají snadno počítat.

ukázka tance Čača - ZDE


Rumba:

Něžný a svůdný tanec Rumba je svým způsobem lidový kubánský tanec, který ve své nepříliš jasné historii byl zřetelně ovlivněn výraznými prvky africké hudební a taneční kultury a jsou na něm patrny i obdobné vlivy španělské. Domníváme se, že se rumba vyvinula ze starého kubánského tance Son.

Kubánská rumba je se svými přibližně 28 takty za minutu nejpomalejším latinsko-americkým tancem. Hudba má 4/4 rytmus s důrazem na druhou a čtvrtou dobu. Nejtěžší je však rytmus udržet. Charakteristické je opět propínání kolen s důrazem na pohyb pánve.

Do Evropy přišla Rumba poprvé v r. 1923, pro obtížnost svého rytmu a jednotvárné kroky se však neujala a byla prakticky až do r. 1930 zapomenuta. Skutečně populární se stala až po druhé světové válce, kdy se v Evropě hrála v nejrůznějších formách. Tyto formy ovlivňoval výběr různých nástrojů jako timbales, bongo, guiro, maracos a jiné, takže se rumba hrála v podobě bolera, guguinu, calapsa, quarachy a podobně.

Tanečnice v Rumbě svými smyslnými a lákajícími pohyby přitahuje pozornost muže, kterého si zvolila. Proto se v dnešní choreografii Rumby vždy vyskytují ženské prvky lehkého výsměchu a unikání partnerovi. Je to jeden z nejoblíbenějších latinsko-amerických tanců.

ukázka tance - Rumba - ZDE


Paso doble:

Hrdý až drzý tanec vznikl ve Španělsku a inspiroval se býčími zápasy a s tím spojeným nebezpečím, ale i oslavami vyhraného boje torera nad býkem. Pro rytmicky 2/4 paso doble s 60 takty za minutu jsou typické flamengové podupy, zvučné dlaně a výrazná práce prstů a zápěstí.

Jakožto tanec se silnou vazbou na tradice má Paso doble mnoho výjimečných prvků. Už v 18. století se tímto tancem vítali v areně toreadoři a pikadoři. Jako společenský tanec se Paso doble tančilo roku 1919 v Paříži a rozmachu na soutěžích dosáhl po roce 1930.

Skladby mají pevné frázování se třemi vyvrcholeními, tzv. korunami, odpovídajícími dvěma zásahům býka a jeho následnému usmrcení. V překladu tento španělský tanec znamená tzv. „dvojitý krok". Inspirací je mu korida, tanečnice je muletou v rukou odvážného toreadora, krásnou španělskou tanečnicí či nebezpečným býkem.

Paso doble je pochodový tanec s velmi snadno rozpoznatelným rytmem. Symbolizuje aroganci, pýchu, hrdost a odhodlání. Paso doble je srdeční záležitostí tanečníka.

ukázka tance Paso doble - ZDE


Jive:

Původně je tancem černošských otroků nebo indiánů z jihu USA. Později byl ovlivněn Swingem, Rock and rollem a prvky Boogie Woogie. Tanec je to rychlý, svižný a hravě se postará o naši skvělou fyzičku. Se 4/4 rytmem s až 44 takty za minutu se není čemu divit.

Tanec Jive vznikl na konci 19. století, v Evropě se však rozmachu dočkal až po druhé světové válce. Vývoj Jiveu byl takový, že po roce 1945 do Evropy přišla obrovská vlna tanců Boogie-woogie, Bibob a Jive boogie. Jejich obliba byla tak veliká, že další tance této vývojové řady Lindy-hop a Blue bugy se tančily pořád ještě v jejich „stínu". V padesátých letech 20.století přišel Rock and roll. Ten se tančil zpočátku bláznivě, akrobaticky a divoce, avšak byl to on, který, obohacen o pozdější prvek tripl time, dal vzniknout ještě dnes tolik oblíbenému Jiveu.

Dnešní jive má za základní krok takzvanou jiveovou přeměnu, tančenou jako krok-přísun-krok. na jednu stranu a pak zpět krok-přísun-krok, zakončenou vratnou kolébkou.

Rychlý, svižný, temperamentní - tím vším se dá nejrychlejší latinsko-americký tanec Jive charakterizovat.

ukázka tance Jive - ZDE

Spolupracujeme

Taneční oblečení

tanecni obleceni

Vítězný pár

starDanceII

StarDance II

vitezka star dance

Kontaktujte nás

TŠ Ivy Langerové
Taneční kurzy - Praha

+420 602 440 058
+420 725 725 073

Zašlete nám email